Sobota v rodině

Členové rodiny by se měli shromáždit před západem slunce, aby četli slovo Boží, aby zpívali a modlili se. I v tom je nutná reforma, neboť mnozí se v tom stali nedbalými, to musíme sobě i Bohu přiznat. Dnes bychom měli začít znova a učinit zvláštní opatření, aby každý člen rodiny byl připraven uctít tento Bohem požehnaný a posvěcený den.

Nepromarněte vzácné sobotní hodiny v posteli. V sobotu ráno by měla rodina časně vstávat. Vstane-li pozdě, pak přípravou na snídani a na sobotní školu vzniká chvat a nepořádek. Nastává spěch, netrpělivost a dohadování a nesvaté pocity se zmocňují jednotlivých členů rodiny. Taková znesvěcená sobota se stává břemenem, její počátek je spíše očekáván s obavami, než radostně vítán.

Na sobotu bychom neměli vařit rozmanité pokrmy a chystat větší výběr jídel, než v jiné dny. Potrava ať je jednoduchá, jezme raději méně, aby duch zůstal jasný a živý pro pochopení duchovních věcí. Jíme-li příliš mnoho, nemůže mozek dost bystře myslet. Vzácná slova můžeme slyšet, ale nemůžeme je správně chápat, když je rozum omezován nevhodnou stravou. Přílišným jídlem v sobotu mnozí Boha zneuctili, aniž si toho byli vědomi.

Ačkoliv se máme vyhýbat vaření v sobotu, není nutné, abychom jedli studená jídla. Při chladném počasí je možno jídla připravená předešlý den přihřát. Pokrmy, ač jednoduché, by měly být přece lákavé a chutné. Postarejme se o něco zvláštního, co k jídlu nedostává rodina každý den.

Děti ať se také účastní rodinné pobožnosti. Všichni mohou vzít své Bible a každý může číst jeden nebo dva verše. Když zazpíváme známou píseň, pomodlíme se. Pán nám sice dal vzorovou modlitbu, ale nebylo tím myšleno, že by se měl Otčenáš odříkávat formálně, ale je to ukázka, jak se máme modlit - prostě, vážně a obsažně. Přednes Pánu své potřeby jednoduchou prosbou a vyjádři mu svůj dík za Jeho milosrdenství. Tím zveš Ježíše jako vítaného hosta do svého srdce a domova. V rodinné pobožnosti nejsou na místě dlouhé modlitby za vzdálené věci. Unavují, zatímco doba pobožnosti by se měla stát osvěžením a požehnáním. Udělejte si pobožnost radostnou a přitažlivou.

Sobotní škola a pobožnost zaujímají jen část soboty, zbývající čas může být rodině tou nejsvětější a nejvzácnější dobou z celé soboty. Nejvíc času by měli rodiče věnovat svým dětem. V mnohých rodinách jsou mladší děti ponechány samy sobě, aby se bavily, jak samy umí. Jsou-li děti samy, stávají se brzy neklidnými, začnou si hrát nebo páchají všelijakou neplechu. Takto pro ně sobota ztrácí svůj svatý smysl.

Za pěkného počasí mohou jít rodiče se svými dětmi na procházku do polí a do lesa. Vyprávějte jim v překrásné přírodě, proč byla ustanovena sobota. Popište jim mohutné stvořitelské dílo Boží. Řekněte jim, že země byla svatá a krásná, když vyšla z rukou Božích. Každá květina, každý strom a každý keř plnil účel Stvořitele. Co jen oči spatřovaly, bylo překrásné napohled a naplňovalo to člověka myšlenkami o lásce Boží. Každý zvuk byl hudbou v souladu s hlasem Božím. Ukažte jim, že hřích zkazil Boží dokonalé dílo a že trní a bodláčí, starost, bolest a smrt jsou následky neposlušnosti Boha. Poukažte jim na to, že země ještě i dnes zjevuje dobrotu Boží, ačkoliv je znetvořena kletbou hříchu. Zelené pole, vysoké stromy, usměvavý svit slunce, mraky, rosa, slavnostní ticho noci, nádhera hvězdami posetého nebe, měsíc ve své kráse - to vše dosvědčuje svého Stvořitele. Žádná dešťová kapka nepadne, žádný světelný paprsek se neosvítí náš nevděčný svět, aniž by dosvědčovaly shovívavost a lásku Boží.

Vypravujte jim o vykupitelském plánu, že „Bůh svět tak miluje, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdo věří v něho nezahynul, ale měl život věčný.” (Jan 3,16) Opakujte jim líbezná vyprávění o Betlému. Postavte dětem Ježíše před oči. Jak on jako dítě poslouchal své rodiče a jako mladík pilně a věrně přispíval na výživu své rodiny. Takovým způsobem je můžete učit, že Spasitel zná všechna pokušení, těžkosti a zkoušky, všechny naděje a radosti dětí a že on s nimi cítí a může jim pomáhat. Čtěte s nimi čas od času úchvatné události Bible, ptejte se, co probíraly v sobotní školce a učte se s nimi na příští hodinu.

Když zapadá slunce, pak ukončete svaté hodiny zpěvem a modlitbou, vyproste si přítomnost Boží pro nadcházející pracovní týden.

Takto mohou rodiče udělat sobotu tím nejradostnějším dnem týdne, jak by tomu mělo správně být. Mohou vést své děti k tomu, aby den dnů měl za svatý Pánu, jemuž čest přísluší.

Radím vám, bratři a sestry: „Pamatujte na den sobotní, abyste jej světili.“ Chcete-li, aby vaše děti zachovávaly sobotu podle zákona, pak je musíte poučovat učením a příkladem. Hluboce v srdci zakořeněná pravda se nedá úplně vymýtit; může sice vyblednout, ale nikdy se docela nevymaže. V dětství přijaté dojmy se vybaví v pozdějších letech. I když se děti odloučí od rodičů a od jejich domova, zůstanou jim přece požehnáním ona v dětství a v mládí udílená poučení.

Výňatek z knížky Svědectví pro církev 6

Bůh je milosrdný. Jeho požadavky jsou rozumné a neodporují dobrotě a lásce Jeho povahy. Prvním účelem soboty bylo blaho člověka. Člověk nebyl stvořený kvůli sobotě, protože sobota přišla až po stvoření člověka jako jedna z jeho potřeb. Pán Bůh po šesti dnech stvoření světa odpočinul a požehnal den svého odpočinku. Oddělil ho též k oddechu pro člověka, aby při pohledu na nebe anebo dole na zemi, uvědomil si, že Bůh to vše stvořil za šest dnů a sedmého dne odpočinul, a aby při pohledu na hmatatelné důkazy Boží nekonečné moudrosti plnilo se jeho srdce láskou a úctou ke Stvořiteli.

Když máme zasvětit sobotní den, nemusíme se proto uzavírat, odtrhnout se od krás přírody a nedopřát si čerstvého, osvěžujícího vzduchu. Nikdy bychom však neměli dovolit, aby životní břemena denních povinností a obchodních záležitostí rozptylovaly naší mysl ve svatou sobotu Hospodinovu. Neměli bychom připustit, aby naše mysl přemýšlela o světských záležitostech. Mysl se však neosvěží, nepovznese, když budeme celou sobotu mezi stěnami poslouchat dlouhé kázání a únavné, povrchní modlitby. Když ji takto světíme, potom ji zneužíváme. Účel, pro který byla ustanovena, není takto dosažen. Sobota byla učiněna pro požehnání člověka. Měla obracet jeho mysl od každodenní práce k zamyšlení se nad dobrotou a slávou Boží. Je třeba, aby se lid shromažďoval a rozprávěl si o Bohu, vyměnil si myšlenky a názory o pravdách Jeho Slova a věnoval též čas správné modlitbě. Všechno toto právě v sobotu nemělo by být únavné, dlouhé a nezajímavé.

Určitou část tohoto dne měl by každý prožít mimo dům. Jak mohou děti nejsprávněji poznávat Boha a přijmout více krásných dojmů, než když tráví jistou část svého času v přírodě, ne snad při hře, ale v doprovodu svých rodičů. Nechť se jejich mladá mysl povznáší k Bohu v prostředí krásné přírody, nechť jejich pozornost osloví stopy Jeho lásky k člověku v Jeho stvořených skutcích a děti  budou přivábeny a zaujaty. Nebudou v nebezpečí Boží povahu ztotožňovat s přísností a tvrdostí života, ale při pohledu na krásu věcí stvořených pro štěstí člověka, začnou v Něm poznávat něžného, milujícího Otce. Uvidí, že Jeho příkazy a zákazy nejsou jen projevem Jeho moci a autority, ale že Mu jde o štěstí Jeho dětí. Když Boží povaha dostává tvárnost lásky, dobrotivosti, krásy a přitažlivosti, děti ji začnou milovat. Můžete je upozornit na líbezné ptáčky, kteří svými líbeznými melodiemi naplňují vzduch, na rostoucí trávu a slávou oděné květy šířící svou příjemnou vůni. Všechno toto zvěstuje lásku a moudrost nebeského Umělce a zjevuje slávu Boží.

Rodiče, proč nečerpáte z převzácných Božích naučení z knihy přírody, aby děti dostaly správnou představu o Jeho povaze? Ti, kteří jednoduchost obětují za vyumělkovanost a dobrovolně se odvracejí od přírodních krás, nemohou duchovně myslet. Nemohou chápat umění a Boží moc zjevenou v Jeho stvoření, a proto jejich srdce nadšeně nebijí novou láskou a neplní se bázní a úctou při poznání Božích stop v přírodě.

Všichni milovníci Boha měli by vykonat všechno, co mohou, aby sobota byla radostnou, svatou a slavnou. To nedosáhneme, když budeme hledat svoji radost v hříšných, zakázaných zábavách. A přece můžeme mnoho vykonat pro posvěcení soboty ve vlastní rodině a udělat ji nejzajímavějším dnem týdne. Měli bychom věnovat čas a probouzet zájem u dětí. Určitá změna bude mít požehnaný vliv na ně. Můžeme jít s nimi do volné přírody. Možno s nimi posedět v lese, anebo se vystavit paprskům slunce a dovolit, aby nepokojná mysl  měla o čem přemýšlet. Měli bychom si s nimi vyprávět o Božích skutcích, aby se láskou nadchly a s úctou obrátily svoji pozornost ke krásám stvořené přírody.

Sobota by měla být tak zajímavá pro naše rodiny, abychom její každotýdenní návrat radostně vítali. Nijak lépe nemohou rodiče zdůraznit sobotu, než když se všemožně vynasnaží ve své rodině správně poučit a probudit zájem o duchovní věci, vytvářet správné názory o Boží povaze a Jeho požadavcích k nám pro zdokonalení křesťanské povahy a dosažení věčného života. Rodiče, učiňte sobotu radostnou, aby ji vaše děti toužebně očekávaly a srdečně vítaly.

Výňatek z knihy Svědectví pro církev 2