Který den je tedy tím sedmým v týdnu?

Dovedeme přesně určit, který den je sedmý? Mělo by nějaký smysl, aby Bůh ustanovil určitý den jako památník své stvořitelské moci – zvláštní den, kdy ho mají všichni uctívat a kdy mají odpočívat a potom by jasně nezjevil, který den to je? Existují tři způsoby, jak lze jednoznačně určit, že sedmý den je kalendářní sobota.

Biblický důkaz

Nejprve se podívejme na Biblické důkazy. Bible nám je jasně ukazuje. U Lukáše 23 máme zaznamenanou zprávu o Kristově ukřižování. Když Lukáš píše o dni, kdy Kristus zemřel, uvádí ve verši 54 že byl pátek a začínala sobota. Dále se píše, že ženy zachovaly sobotní klid. Lukáš píše o třech po sobě jdoucích dnech – první den den připravování (pátek), druhý den , sobota – den kdy ženy odpočinuly. Třetí den, první den týdne – den vzkříšení.

Lukáš 23,54-56,24,1 - Byl den příprav a blížil se začátek soboty. Přidaly se k němu i ženy, které s Ježíšem přišly z Galileje. Viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno. Vrátily se domů, připravily vonné oleje a masti, pak ale podle přikázání zachovaly sobotní odpočinek. Brzy ráno prvního dne v týdnu vzaly připravené vonné masti a vydaly se s dalšími ženami ke hrobu.

Křesťanský svět se v podstatě shoduje v tom, který den Kristus zemřel a nazývá ho „Velkým pátkem“. A co den, kdy Kristus vstal? Křesťané na celém světě oslavují „Velikonoční neděli“. Takže den, kdy Kristus zemřel je pátek, den, kdy byl Kristus v hrobě – sobota a den, kdy vstal – neděle. Sobota je dnem mezi pátkem a nedělí. Jednoduše si můžeme spočítat:  Když je neděle prvním den, pak pátek je šestý a sobota sedmý. (V Evropských zemích byla až ve 20 století neděle změněna na sedmý den v týdnu). Zeptáte-li se kteréhokoli žida odpoví vám, že den příprav je šestý den - pátek, potvrzuje to tedy že sobota je sedmá.

Jazykový důkaz

Ve slovnících nalézáme pod heslem sobota vysvětlení: „Sobota je sedmý den týdne“ (Websters Standard Dictionary). Ve skutečnosti se slovo sobota objevuje ve 108 jazycích světa. V portugalštině a Španělštině „sabbado“, v ruštině „subbota“, v bulharštině „šubuta“ a v arabštině „as-sabt“. Jazyky světa vydávají svědectví o veliké a slavné skutečnosti, že sobota je sedmý den týdne.

Astronomický důkaz

Dívali jste se někdy do kalendáře, aby jste zjistili, který den je sedmý? Ještě nedávno i v našich kalendářích (a dodnes to vidíme v některých kalendářích v zahraničí) byla neděle – první den, pondělí druhý, úterý třetí, středa čtvrtý, čtvrtek pátý, pátek šestý a sobota sedmý den.  Bylo tomu tak vždycky?

Odkud pochází tento týdenní cyklus? Od slunce – ne, slunce řídí roční cyklus. Od měsíce? Ne, měsíc má na starosti měsíční cykly. A co země, která se otáčí kolem své osy? Ne, země určuje denní cyklus.

Svědectví Královské greenwichské observatoře v Londýně

Mark Finley se pokoušel získat konkrétní důkaz o původu a trvání týdenního cyklu, proto napsal královskému astronomovi na Královské greenwichské observatoři v Londýně (Royal Grenchwich Observatory). Tato observatoř zaznamenává přesný čas celého světa. Cituji dopis ze dne 11 února 1974:

Vážený pane, v současné době se zabývám výzkumem stálého trvání týdenního cyklu. Různí evropští astronomové uvádějí, že týdenní cyklus nebyl odpradávna přerušen. Jinými slovy, sedmý den našeho současného týdne se shoduje se sedmým dnem týdne v biblických dobách. Mám tři otázky:

1. K čemu došly vaše výzkumy stálosti týdenního cyklu od dávných dob?

2. Ovlivnily změny kalendářů (juliánský na gregoriánský …) nějakým způsobem týdenní cyklus?

3. Navazuje sobota v naší době neporušenými cykly sedmi dnů na sobotu, o které se v Bibli hovoří v souvislosti s ukřižováním?

Vážím si vašeho času, který budete věnovat zodpovězení těchto otázek, a těším se na vaší brzkou odpověď. S pozdravem Mark Finley

Odpověď z Královské greenwichské observatoře v Londýně

Vážený pane, byl mi předán váš dopis pro Royal Greenwich Observatory a pan ředitel mne požádal, abych vám odpověděl.

Nepřetržitost sedmidenního týdne je zachována od nejranějších dob židovského náboženství. Astronomové se mohou zabývat pouze tím, co se vztahuje k určení času, kalendářních dat a letopočtů. Ale protože týden je občanský, společenský a náboženský cyklus, není zde důvod, proč by mělo dojít k porušení kalendáře.

Každý pokus o narušení kalendáře narazil na rozhodný odpor židovských představitelů. Máme jistotu, že se žádné takové porušení neujalo.  Změna Juliánského na gregoriánský kalendář (1582 – 1927) byla provedena tak, že při ní nebyl týdenní cyklus porušen.

S úctou R.H.Trucker.

Důkazy z Biblické historie, ze světových jazyků a z astronomie jsou jasné.

Biblická sobota je dnešní, kalendářní sobota, je to sedmý den týdne, který světil Ježíš Kristus!

Sobotu jako sedmý den týdne zachovával starý Izrael, ale také Apoštolé, první křesťané a hlavně Ježíš Kristus.

Ježíš Kristus je pro nás vzorem a On zachovával sobotní odpočinek jako sedmý den a kalendář se od doby Ježíše Krista nezměnil. Je proto pro nás hlavním důkazem, proč je kalendářní sobota tím pravým dnem odpočinku. Ježíš Kristus je pro nás důkazem a mezníkem, protože kdyby lid světil špatný den, On by to napravil a upozornil by na to, co je správné. Ježíš Kristus ale nesvětil neděli ani lunární sobotu, ale svým životem potvrdil sobotu podle kalendáře, který se do dnešních dob nezměnil!

Přesně tento den přichází Hospodin, aby se s vámi setkal, čeká na vaší přítomnost a touží po setkání s vámi. Ne v pátek, čtvrtek, neděli, ale přichází za námi v sobotu! Jak je smutné, že většina křesťanů přichází v neděli, kdy Bůh již odešel.

Dalším mezníkem můžeme vidět svědectví Ellen Gould Whiteové, které Bůh jasně potvrdil důležitost svěcení sobotního dne odpočinku podle kalendáře a i to, že sobotní svátek začíná večerem. Bůh skrze ní potvrdil prvním adventistům, že tento den je skutečně Biblický a znovuvzkřísil svěcení pravého dne odpočinku a rozšíříl toto poznání do celého světa.

Matouš 16,11-12 - Varujte se farizejského a saducejského kvasu!“ Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se vyvarovali chlebového kvasu, ale farizejského a saducejského učení.

Matouš 23,13-15 - „Ale běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, zavíráte nebeské království před lidmi! Sami tam nevcházíte a těm, kdo chtějí vejít, bráníte! Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, obcházíte moře i souš, abyste jednoho člověka obrátili na víru, a když ho získáte, uděláte z něj dvakrát většího zatracence, než jste sami!

2. Timoteova 4,2 - Hlásej Slovo, buď připraven vhod i nevhod, usvědčuj, napomínej, povzbuzuj a vyučuj s nejvyšší trpělivostí. Přijde totiž doba, kdy lidé nestrpí zdravé učení, ale budou se podle vlastních chutí obklopovat učiteli, kteří jim budou lechtat sluch. Odvrátí uši od pravdy a uchýlí se k bájím.

Zjevení 2, 15-16 - Podobně i ty máš přívržence učení nikolaitů. Proto čiň pokání. Jinak k tobě brzy přijdu a budu s nimi bojovat mečem svých úst.

Čerpáno z knížky: Téměř zapomenutý den – Mark Finley

Jaký je v kalendáři sedmý den Sobota nebo neděle? Byla učiněna nějaká změna?

Mnoho zemí ve svém součastném kalendáři mají sedmý den neděli. Mnoho lidí ani netuší, že právě Sobota je od stvoření tohoto světa sedmým dnem.

Když se podíváme do historie, zjistíme, že neděle je pohanský svátek, na počest dne slunce. Židé a první křesťané, světili Biblickou Sobotu o které si můžeme přečíst na mnoha místech v Bibli.

Týden má sedm dní, původně počítaných v pořadí neděle, pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota. V občanském kalendáři se však v řadě zemí světa vžilo počítání dnů v týdnu od pondělí, jelikož pondělí bylo po neděli prvním pracovním dnem.

Když se do křesťanství vkradla neděle jako den odpočinku, sobota byla přesunuta ne neděli, postupem času se provedl posun v kalendáři aby pracovní týden byl ucelený.

Dva víkendové dny začaly převládat ve 20. století. Tento fakt vedl u některých kalendářů k umístění neděle na konec týdne. Při pětidenním pracovním týdnu a zaměňování uctívání soboty na neděli, mnozí lidé v posledních letech začali považovat pondělí za počáteční den týdne.

Norma ISO a evropské normy předepisují pondělí jako první den týdne. Tato norma ISO 8601 nebyla ale běžně přijata nebo implementována po celém světě.

Pojďme se podívat na střed týdne, jaký název dne v českém jazyce poukazuje na střed týdne.

Je to Čtvrtek, který je nyní uprostřed týdne?  Čtvrtek je označením pro čtvrtý den po neděli (odtud i jeho název). V součastném kalendáři je Čtvrtek opravdu středem týdne.

Pojďme se podívat na Středu. Jak už z názvu tohoto dne vyplívá, středa je středem týdne. Středa je v češtině označení dne v týdnu mezi úterým a čtvrtkem. Jeho jméno říká, že se jedná o střed týdne, což je odvozeno z pozice středy jako prostředního, tedy čtvrtého dne týdne v tradičním židovském a křesťanském kalendáři. V českém občanském kalendáři je středa považována za den třetí.

Pokud se podíváme do historie a do českých názvů dnů v týdnu, dopracujeme se k tomu, že sobota je sedmým dnem a neděle prvním dnem v týdnu.

Kdy začíná a končí den?

Pro většinu denních zvířat a i pro člověka přirozeně den začíná východem slunce. Den pak končí západem slunce. Lidé v dnešní době se svými vědeckými, technologickými znalostmi tyto přirozené přírodní hranice pro den opustili. V součastné době se počítá den od půlnoci do půlnoci.

Židovský kalendář počítal dny od západu slunce do západu slunce. Tento způsob rozlišení dne a noci byl převzat i křesťanskou církví. Toto rozlišení dne vytlačila až moderní doba.

Přirozeně tedy den končí západem slunce. Biblická Sobota, se světí od pátečního západu slunce do sobotního západu slunce.

Kdy a proč se začala světit neděle na místo soboty?

Křesťanství bylo oficiálně uznáno a 7. března v roce 321 vydal císař Konstantin dekret, ve kterém změnil den odpočinku ze soboty na neděli. Konstantin byl pohan vyznavač boha slunce, nařídil tedy světit sluneční den. V době vydání dekretu nebyl následovníkem Ježíše Krista, pokřtít se nechal až na smrtelné posteli. Jeho důvod nebyl ustanovení neděle jako na památku Ježíšova vzkříšení, spíše jako na truc Židům.

Konstantinův nedělní zákon zní: Ať během ctihodného Dne Slunce úřady a lidé žijící ve městech odpočívají a ať jsou všechny dílny a obchody zavřené. Avšak na venkově se mohou zemědělci dál zabývat svou obživou.

Církev následovala Konstantinův zákon na koncilu v Laodiceji v r. 364. Byl vydán první nedělní náboženský zákon. 29. kánon ustanovil, že křesťané by měli světit neděli, a pokud to je možné, neměli by v tento den pracovat, neměli by být nečinní v sobotu, ale v tento den by měli pracovat.

Sobota byla nahrazena nedělí, byl tak pošlapán Boží zákon lásky. Do křesťanství se postupně začalo vkrádat mnoho falešných učení a bludů, které mají věřící odvést od upřímné víry a upevnit tak moc a autoritu katolické církve.